Nejstarší zmínky
Rod Kondrysů v Čechách je písemně doložen už více jak 380 let. Kondrysové prokazatelně žili už v druhé polovině 16. století v oblasti východně od Prahy. Za kolébku rodu lze považovat ves Horní (Hořejší) Chvátliny, kde na svém gruntu již před rokem 1620 hospodařil Ondřej ?? Kondrys. V roce 1620 kdy zemřel, měl už některé dospělé děti a jeho narození lze klást před rok 1580. O dvě generace později uvádí první matrika Jakuba Kondryse, který se ženil roku 1651 s Ludmilou Kozovou z Lipan. Kromě tří dcer měl Jakub ještě dvojčata – dceru Alžbětu, která zůstala svobodná a syna Matěje který je jediným předkem všech dalších Kondrysů. Matěj se oženil kolem r. 1694 s Kateřinou. Narodili se jim 4 synové - Václav, Jan, Pavel a Adam. Z druhého manželství s Magdalénou měl Matouš ještě syna Jakuba. Jan a Adam v mládí zemřeli a zda měl Václav a Jakub nějaké potomky nevíme. Rod však určitě pokračoval dále Pavlem Kondrysem, narozeným 1704 v Horních Chvátlinách. Se svou manželkou měl sedm synů a tři dcery. Pavlovi potomci založili tři hlavní větve rodu. Nejstarší Vojtěch, nar. 1734, se oženil s Ludmilou Nevihasilovou a před rokem 1773 získal usedlost v Sobočicích. Stal se zakladatelem Sobočické větve rodu, ze které se následně oddělila větev Strmilovská. Druhý Pavlův syn Jiří, nar. 1731, s Kateřinou Procházkovou jsou zakladateli větve Barchovické. Rodový statek v Horních Chvátlinách zdědil roku 1770 čtvrtý Pavlův syn Jan. Narodil se roku 1742, oženil se s Magdalenou Hrdinovou a jeho potomci žili jako Chvátlinská větev na rodovém dvoře ještě roku 1850. Z dalších Pavlových synů Josef zemřel v devatenácti letech a o Václavovi a Matěji nemáme dalších zpráv.